Koncepční dokument: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje

.

Zadavatel :

Liberecký kraj

U Jezu 642/2a

Liberec

.

Ministerstvo zemědělství České republiky

Těšnov 17

Praha 1

Zpracovatel technické části : Hydroprojekt CZ a.s., Táborská 31, Praha 4

Generální ředitel: : Ing.Miroslav Kos, Csc.

Ředitel výrobního útvaru : Ing.Jiří Beneš

Hlavní inženýr projektu : Ing.Josef Drbohlav

.

Zodpovědní projektanti profesí

Vodárenská část : Ing.Josef Drbohlav

Kanalizace a vodovody : Ing.Ladislav Sommer

.

Externí kooperace:

Severočeské vodovody a kanalizace a.s.

PIK Vítek s r.o. - atelier PIK Trutnov

.

Kontrola jakosti : Ing.Ladislav Sommer

Aktualizace za rok 2020

Zpracovatel technické části : Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.,

Nábřežní 90/4

150 56 Praha 5 – Smíchov

Divize 02

IČO: 471 169 01

.

Generální ředitel : Ing. Jan Cihlář

Ředitel divize : Ing. Rostislav Kasal, Ph.D.

Vedoucí oddělení : Ing. Mgr. Pavel Dvořák

Hlavní inženýr projektu : Ing. Miloš Hoferka

.

Na projektu dále spolupracovali : Ing. Ondřej Volhejn

Ing. Mgr. Pavel Dvořák

Ing. Patrik Voříšek

Ing. Pavel Otruba

Ing. Jan Vele

Ing. Tereza Strelcová

Kde co najdete?

Originál dokumentu ke stažení ve formátu PDF (včetně tabulek i map): https://prvk2.kraj-lbc.cz/

Textové stránky - část vodovody (výběr z celkového dokumentu): https://prvk2.kraj-lbc.cz/uvod/vodovody_obyvatele/

Textové stránky - část kanalizace (výběr z celkového dokumentu): https://prvk2.kraj-lbc.cz/kanalizace

Popis obecních systémů - lokality, karty obcí: https://prvk2.kraj-lbc.cz/lokality/

Mapy: https://prvk2.kraj-lbc.cz/mapy/

Plány rozvoje vodovodů a kanalizací se realizují na základě § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací a mají za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje.

Plány rozvoje vodovodů a kanalizací kraje jsou podkladem pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky podle § 29 písmeno b) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, Ministerstvo zajišťuje zpracování a aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu. Obsahem je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky směrnice Evropských společenství 75/440/EHS z 16.června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech.

Podkladem pro zpracování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací jsou Územní plány velkých územních celků, a naopak plány rozvoje vodovodů a kanalizací jsou podkladem pro územní plány obcí a pro regulační plány.

V případě rozporu mezi Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací a Územním plánem obce bude nutné tyto dva dokumenty pro danou obec uvést do souladu.

Skutečnost, že Plány rozvoje vodovodů a kanalizací schvalují kraje, jako samosprávné orgány, jim dává závaznost a tím i umožní realizovat řešení, která budou založena nejen na správných technických ale i ekonomických parametrech.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (dále jen „Plán rozvoje“) stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidace odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů v tomto kraji. Plán rozvoje není příslibem financování nebo spolufinancování jednotlivých záměrů. Časové zařazení vlastní realizace a zajištění financování je na investorech.

„Plán rozvoje“ je zpracován s výhledem na cca 10 let (do roku 2030).

Programy rozvoje vodovodů a kanalizací územních celků slouží jako podklad orgánům státní správy a samosprávy při prosazování veřejného zájmu a uplatňování jejich rozhodovacích pravomocí.

K naplnění účelu a cíle plán rozvoje zahrnuje:

• shromáždění podkladů o demografickém vývoji kraje (územního celku) a jednotlivých obcí,
• zhodnocení současného stavu zásobování vodou a odkanalizování ve všech obcích a jejich administrativních částech. Výchozím obdobím je aktuální stav vodovodů a kanalizací v roce 2020,
• výpočet potřeby vody a produkce odpadních vod,
• návrh potřebných rekonstrukcí objektů vodovodů a kanalizací,
• návrh rozvoje vodovodů a kanalizací s výhledem na 10 let včetně časového harmonogramu,
• podklady pro nouzové zásobování pitnou vodou,
• stanovení potřebných investičních nákladů,

V „Plánu rozvoje“ se předpokládá, že k cílovému roku bude ukončen základní vývoj vodovodů i kanalizací. Plán rozvoje si klade za cíl navrhnout taková technická opatření, kterými bude dosaženo těchto záměrů:

Vodovody – zásobování pitnou vodou

• zabezpečit kapacitu zdrojů pitné vody, která bude pokrývat předpokládanou potřebu vody s výhledem k cílovému roku,
• provést opatření na existujících zdrojích, která odstraní současné problémy s dodržováním požadavků vyhlášky č. 252/2004 Sb. Zdroje, kde tuto podmínku není možné z technických nebo ekonomických důvodů splnit, budou, pokud to bude možné nahrazeny zdroji novými,
• navrhnout opatření na vodárenských systémech, která je uvedou do souladu s platnými doporučeními, předpisy, normami a vyhláškami,
• navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry kraje,
• navrhnout plán rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, který povede k omezení nárůstu vody nefakturované při respektování finančních možností vlastníků sítí,
• navrhnout výstavbu nových vodovodů v těch obcích, ve kterých je to ze současných hledisek financování reálné,
• podmínkou významného navýšení odběru vody z vodních zdrojů je v rámci příslušné vodárenské soustavy předchozí vyhodnocení potenciálu na zvýšení efektivity využívání stávajících vodních zdrojů, a to např. snížením spotřeby a snížením ztrát vznikajících v technologii úpravy pitné vody a na rozváděcí soustavě. Zvýšení odběru z přírodních zdrojů je přípustné v případě nedostatečného potenciálu na zvýšení efektivity ve využívání stávajících zdrojů, případně bude dle individuálních podmínek zvolena kombinace obou řešení, která zajistí uspokojení potřeb při minimalizaci exploatace přírodních zdrojů.

Odvedení a čištění odpadních vod

• veškeré aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 2000 obyvatel budou vybaveny sběrným systémem městských odpadních vod,
• městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem větším než 2000 obyvatel vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jemu ekvivalentnímu čištění,
• vypouštěné vody z čistíren nad 10000 EO, budou splňovat předepsané limity dle nařízení vlády č. 401/2015 Sb.,
• ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2000 obyvatel, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany těchto zdrojů,
• zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do stávajících sběrných systémů i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2000 obyvatel před jejich vypuštěním do povrchových vod,
• návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů,
• přiměřená likvidace odpadních vod v obcích bez sběrných systémů v souladu s rozvojovými záměry kraje,
• přiměřená likvidace odpadních vod v ostatních obcích nevybavených sběrnými systémy,
• stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu.

Další obecné cíle, u kterých je jejich naplňování řešeno v jednotlivých kartách obcí:

• snaha o snížení podílu odpadních a dešťových vod odváděných dešťovou kanalizací
• snížení podílu odlehčovaných odpadních vod z jednotné kanalizace
• snížení podílu srážkových vod odváděných bez využití vsaku či retence, a to zřizováním vsakovacích, retenčně-vsakovacích, retenčních a akumulačních objektů na stávající oddílné dešťové kanalizaci
• nové ČOV budou prostorově a technologicky řešeny způsobem, který minimalizuje finanční i technologickou náročnost případné pozdější modernizaci zahrnující doplnění dalšího stupně čištění v mezích vědomostí a technologií odpovídajících době přípravy dané ČOV.

Členění a organizace dokumentu

Obsahová skladba „Plánu rozvoje“ vychází z podmínek doporučených v Metodickém pokynu pro zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací MZe ČR. Podrobnější uspořádání bude patrné ze seznamu příloh. K jednotlivým částem uvádíme doplňující informace.

Textová část

Textová část obsahuje tři základní přílohy:

• A.1. Souhrnná zpráva, která obsahuje souhrn základních informací o řešeném území. Uvedeny jsou zde údaje o členění „Plánu rozvoje“, seznam příloh, seznam hlavních podkladů [4] použitých při zpracování „Plánu rozvoje“, základní identifikační části kraje, seznam obcí a jejich částí se základními identifikačními prvky, základní charakteristika vodovodů a kanalizací v regionu, přehled provozovatelů vodovodů a kanalizací, předpoklady pro vypracování časového rozvrhu realizace a návrh časového rozvrhu realizace.
• A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji, který obsahuje, souhrnný popis vodovodů a kanalizací – obsahuje souhrnné informace o demografickém vývoji v posuzovaném regionu, výpočet potřeby vody, výpočet produkce odpadních vod. Současně jsou zde uvedeny údaje o koncepci rozšiřování, rekonstrukcí a výstavby nových vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod,
• A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech – obsahuje podrobný popis vodovodů a kanalizací v jednotlivých měst, obcí a jejich administrativních částí. Příloha A.3. je členěna na jednotlivé dílčí části podle obcí s rozšířenou působností.

Grafická část

Informace uvedené v textové a tabulkové části jsou doplněny grafickými přílohami v části B – Grafická část. V části B jsou uvedeny:

• přehledná situační schémata vodovodů a kanalizací, která vyjadřují stav vodovodů a kanalizací v čase,
• přehledné schéma zásobení regionu pitnou vodou,
• situace vodovodů a kanalizací v měřítku 1:100 000.

Grafická část v tištěné podobě je doprovázena digitální podobou, která má některé prvky geografického informačního systému (GIS) v rozsahu, který umožňuje databázový produkt, který je součástí PRVKUK. Při tvorbě GIS se vycházelo z požadavků na strukturu databáze, kterou definoval Krajský úřad Libereckého kraje. Dále byl GIS modifikován na základě požadavků KÚ Libereckého kraje.

Databázová část (tabulková část)

Data získaná při zpracování „Plánu rozvoje“ byla přenesena do databázového softwaru, který umožňuje vytvářet uživateli tabulky s kombinacemi všech údajů, které databáze obsahuje.

Databázový software je „prohlížečka“, která je určena pro pracovníky Ministerstva zemědělství ČR a Krajských úřadů, která zjednodušuje přístup k informacím o jednotlivých obcích. Pomocí programu je možné získat potřebné demografické, technické a ekonomické údaje pro jednotlivé obce, a pomocí něho je zabezpečen přístup k textům, které popisují jednotlivé obce. Data není možné, s výjimkou textů, upravovat.

Aktualizace dat

„Plány rozvoje vodovodů a kanalizací kraje“ stejně jako dřívější „Programy rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku“ byly koncipovány tak, aby umožňovali pravidelnou aktualizaci dat a textů. Digitální zpracování dat a textů vytváří do budoucnosti možnost aktualizovat datovou základnu „Plánu rozvoje“ a doplňovat informace do popisů vodovodů a kanalizací v městech, obcích a jejich částí informace o výstavbě nových zařízení, případně opravovat zjištěné odchylky.

V současnosti však k průběžné aktualizaci dat prakticky nedochází. Do „Plánu rozvoje“ jsou průběžně doplňována aktuální data jen na základě žádostí o změnu z jednotlivých obcí a měst, které připravují výstavbu vodovodu nebo kanalizace a plánují žádat o finanční podporu.

Z výše uvedeného vyplývá, že data ze zpracovávaného „Plánu rozvoje“ za současného stavu budou v průběhu času ztrácet na aktuálnosti. Pro zajištění aktuálnosti dat v čase by bylo nutné nastavit systém přebírání aktuálních dat z jiných průběžně aktualizovaných databází a podkladů. Jako vhodným zdrojem by mohly být databáze VÚME, VÚPE, databáze ÚAP Libereckého kraje, případně přímo informace od jednotlivých vodoprávních úřadů k povoleným stavbám veřejných vodovodů a kanalizací.

K 1.1.2014 vypadla ze z. č. 274/2001 povinnost aktualizace PRVK po 10 letech a aktualizace vychází z návrhů změn plánů předkládaných krajskému úřadu obcemi. Zpracovaná aktualizace „Plánu rozvoje" byla zpracována do r. 2030.