Podzemní zdroje se nacházejí především v jižní části Libereckého kraje v oblasti České křídové tabule (Česká Lípa – jih, Písečná). Dalším významným zdrojem je v severovýchodní části ORP Nový Bor Tlustecký blok. Na území ORP Semily se podzemní zdroje nacházejí plošně. V severní části území se jedná o rozsáhlá prameniště na úbočích hor. Zbylá část ORP Jilemnice, Semily a Turnov je zásobována pitnou vodou čerpanou z vrtaných studní, jejichž hloubka dosahuje několika desítek metrů.

Významný je rovněž výskyt zdrojů i na území bývalých okresů Liberec a Jablonec nad Nisou: Dolánky, Lesnovek, Libíč, Machnín.

CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše jsou územně shodné s chráněnými krajinnými oblastmi. Na území CHOPAV Jizerské hory jsou vodárenské nádrže Souš a Josefův Důl, které zásobují pitnou vodou oblastní vodovod Liberec – Jablonec n.N. a pramení zde Jizera a Lužická Nisa. CHOPAV Krkonoše navazuje na CHOPAV Jizerské hory, na území Libereckého kraje pramení levostranné přítoky Jizery.

CHOPAV Severočeská křída zasahuje celé území okresu Česká Lípa a jihozápadní části okresů Liberec a Semily, okrajově i Jablonec n.N. Jedná se rozlohou o největší chráněnou oblast v ČR (celkem 3750 km2) a celkem územně zahrnuje centrální oblasti české křídy, území Děčínského Sněžníku, povodí Kamenice, Ploučnice, Pojizeří a labských přítoků od Mělníka po ústí Ohře.

Ochrana jednotlivých vodních zdrojů je zajišťována ochrannými pásmy. V převážné části území kraje má většina zdrojů ochranná pásma stanovena. Jedná se většinou o ochranná pásma 2. stupně, pásma 1. stupně zůstávají v platnosti.

Rozsahem významnější jsou ochranná pásma povrchových zdrojů v Jizerských horách v ORP Jablonec n.N. a Liberec, dále ochranná pásma podzemních zdrojů v okolí Turnova. Poměrně značný rozsah mají ochranná pásma podzemních zdrojů na území ORP Česká Lípa - zejména jižně od Č. Lípy, v okolí Mimoně a podzemní i povrchové zdroje na severní hranici ORP Nový Bor a ORP Česká Lípa.

Zákon č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích a prováděcí vyhláška č.428/2001 Sb. (příloha č.13) zavádí hodnocení podzemních a povrchových zdrojů z hlediska jakosti surové vody. Povrchové jsou z hlediska dodržení vyjmenovaných ukazatelů jakosti vody zařazeny do třech skupin označených A1, A2 a A3. Pro povrchové zdroje je stanoveno 47 ukazatelů jakosti vody a pro podzemní zdroje jsou pro kategorii A3 pozměněny 3 ukazatele jakosti vody. Pro jednotlivé ukazatele jakosti vody jsou stanoveny směrné, nepovinné hodnoty nebo mezní, povinné hodnoty, případně obě hodnoty. Pro jednotlivé kategorie jsou doporučeny typy úprav:

A1 – jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá filtrace a dezinfekce, popř. prostá písková filtrace, chemické odkyselení nebo mechanické odkyselení či odstranění plynných složek provzdušňováním,

A2 – běžná fyzikální úprava, chemická úprava a desinfekce, koagulační filtrace, infiltrace, pomalá biologická filtrace, flokulace, usazování, filtrace, desinfekce (konečné chlorování), jednostupňové a dvoustupňové odželezňování a odmanganování

A3 – intenzivní fyzikální a chemická úprava vody, rozšířená úprava a dezinfekce, např. chlorování do bodu zvratu, koagulace, flokulace, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), desinfekce (ozón, konečné chlorování),. Kombinace fyzikálně chemické a mikrobiologické a biologické úpravy.

Pro zařazení surové vody do kategorie jsou v příloze č.13 definovány základní podmínky a stanovován je index upravitelnosti pro standardní metody úpravy vody. Pro jednotlivé kategorie jsou doporučeny indexy upravitelnosti v tomto rozsahu:

A1 0 – 2

A2 2 – 3

A3 > 3

Tabulka 14 Zařazení povrchových toků do kategorií dle vyhl.č.428/2001 Sb.