Balastní vody ve stokové síti
Do kanalizačního systému se dostávají i vody, které zde nejsou žádoucí. ČSN 75 0161 tyto vody pojmenovává jako vody balastní. Balastní vody se do systému dostávají především z následujících zdrojů:
- vody infiltrované netěsnostmi systému (spoje potrubí, revizních šachet)
- bodové zaústění vod do kanalizace (drenáže, drobné vodoteče)
- u splaškové kanalizace nelegální napojení dešťových svodů a nátok větracími otvory poklopů revizních šachet
Nátoku balastních vod do kanalizačních systémů nelze zcela předejít, ale větší množství těchto vod v kanalizaci má negativní vliv. Hlavní negativní vlivy jsou následující:
- snížení hydraulické kapacity potrubí,
- zvýšení četnosti přepadů na odlehčovacích komorách,
- zvýšení čerpaných objemů v čerpacích stanicích,
- vyšší hydraulické zatížení ČOV,
- ochlazování splaškových vod,
- ředění odpadních vod,
- zvýšení množství sedimentu v potrubí,
- lokální snižování hladiny podzemní vody (efekt „drenážního“ potrubí)
Kromě negativního vlivu na životní prostředí (zvýšení četnosti přepadů na OK) má i ekonomické dopady na provozovatele stokové sítě.
Při posuzování stavu stokového systému s ohledem na množství balastních vod je zapotřebí nejprve určit poměr množství balastních vod a dále identifikovat jejich hlavní zdroje.
Existuje několik možných metod určení množství balastních vod v kanalizačním systému – mezi základní metody patří metoda sledování minimálních bezdeštných průtoků. Předpokládá se, že v době výskytu minimálního denního průtoku je průtok ve stoce tvořen pouze vodami balastními. Dále je možné použít metodu bilanční (delší časové období, porovnávání vody fakturované s vodou proteklou sítí v uzávěrovém profilu), dále je možné použít metodu denní nerovnoměrnosti hmotnostního toku polutantu. Doporučujeme výpočet množství BV provádět dle ČSN 75 6101:2012.
Pro určení původu balastních vod je možné použít metodu postupného zmenšování povodí. V prvním kroku je podíl balastních vod určen pro jednotlivé kmenové stoky, dále je podrobněji zkoumáno povodí s větším podílem balastních vod.
Po identifikaci původu balastních vod jsou navržena následující opatření:
- nátok netěsnostmi spojů nebo přímo netěsnostmi potrubí → rekonstrukce stoky,
- nátok netěsnostmi ve spojích revizních šachet → rekonstrukce nebo kompletní výměna revizních šachet,
- zaústění nežádoucích nátoků (zaústění drobných vodotečí, drenáže) → individuální řešení dle místních podmínek, odstranění těchto nátoků,
- napojení dešťových svodů u splaškové kanalizace → identifikace zaústěných svodů např. „vykuřováním“, odpojení těchto svodů
- povrchový nátok dešťových vod do splaškové kanalizace poklopy revizních šachet → návrh optimálního umístění odvětraných poklopů, minimalizace zatápění i neodvětraných poklopů.
Klíčovým ukazatelem pro hodnocení, zda stoková síť je problematická s ohledem na balastní vody je podíl BV k průměrnému bezdeštnému dennímu průtoku. Přítok balastních vod má být co nejmenší. Přítok odpadních vod do čistírny s podílem balastních vod větších než 15 % průměrného bezdeštného denního přítoku je nežádoucí. V případě vyššího přítoku balastních vod se doporučuje provést taková opatřen na kanalizaci, která povedou ke snížení jejich množství.