Předpoklady vývoje odvedení a čištění odpadních vod v Libereckém kraji do roku 2030
Vstupní údaje
Při zpracování se vycházelo z údajů:
- základní údaje o obci – demografické údaje, výskyt průmyslu, zemědělství a občanské vybavenosti
- současný způsob nakládání s odpadními vodami vč. dešťových, současné problémy s jejich odváděním
- budoucí případné problémy s odváděním odpadních vod zejména v oddílné kanalizaci včetně přípojek dané např. nárůstem recyklace odpadních vod v jednotlivých nemovitostech na základě rozšíření trendu oddělení šedých vod a jejich recyklace k dalšímu využití.
- údaje o produkci odpadních vod a znečištění, produkce odpadních vod a znečištění obyvatelstva, produkce odpadních vod a znečištění průmyslu, zemědělství a občan. vybavenosti
- způsob zásobování obce pitnou vodou
- výskyt chráněných oblastí – pásma hygienické ochrany vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd.
- výskyt vhodného recipientu
- cenové údaje – investiční a výrobní náklady
- ovlivňování obcí suchem
Přes veškeré podniknuté kroky a přes opakovanou urgenci se od řady oslovených subjektů – obecních úřadů, průmyslových a zemědělských firem – nepodařilo získat žádné údaje. V těchto případech byly použity odborné odhady, které však ne vždy dokázaly v dostatečné míře zhodnotit skutečný stav.
Zhodnocení současného stavu
Souhrnné údaje o počtu bydlících obyvatel a obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu, z toho počet obyvatel napojených a nenapojených na ČOV, množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, množství čištěných odpadních vod celkem, počet kanalizací pro veřejnou potřebu, počet kanalizací pro veřejnou potřebu napojených na ČOV, délka kanalizační sítě, průměrná cena stočného v roce 2020 jsou pro Liberecký kraj uvedeny v tabulkové části.
Podle výroční zprávy „Vodovody a kanalizace České republiky 2019“ je možné konstatovat, že je v současnosti na území Libereckého zajištěno odvedení odpadních vod kanalizací u trvale bydlících obyvatel z necelých 70 %. K přibližně obdobné hodnotě se dostal zpracovatel Plánu rozvoje – podle získaných podkladů je na kanalizaci napojeno 71,5 % obyvatel. Tyto hodnoty jsou výrazně nižší ve srovnání s celorepublikovým údajem – 85,5 % z celkového počtu obyvatel v České republice (jedná se o druhou nejnižší hodnotu v ČR).
Do kanalizace pro veřejnou potřebu bylo v Libereckém kraji, podle již zmíněné výroční zprávy vypuštěno v roce 2019 celkem 14 679 tis.m3 odpadních vod (podle získaných podkladů při zpracování Plánu rozvoje 16 102 tis.m3).
Čistírny odpadních vod
Z již dříve uvedeného počtu je pouze 134 sídelních celků vybaveno čistírnami odpadních vod a kanalizačními sítěmi. V převážné míře se jedná hlavně o větší celky – města Liberec, Česká Lípa, Frýdlant v Čechách, Hrádek nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Nový Bor, Semily, Stráž pod Ralskem, Tanvald a Turnov. Vedle těchto měst jsou čistírnami vybaveny i některé menší. Další několik měst či obcí – viz následující tabulka – je napojeno na některou ze stávajících čistíren odpadních vod.
Zatímco u všech větších měst se jedná o mechanicko – biologické aktivační čistírny, které se vzájemně liší způsobem provzdušňování aktivační směsi případně i schopností redukovat nejen organické znečištění ale i nutrienty (v závislosti na období kdy byly postaveny nebo rekonstruovány), u menších obcí se jedná o poměrně pestrou škálu čistíren odpadních vod – od aktivačních čistíren s nitrifikací a denitrifikací po biokontaktorové čistírny či mechanické čistírny, případně kořenové čistírny.
Podrobněji budou jednotlivé čistírny popsány v části dokumentace věnované zhodnocení současného stavu v jednotlivých městech a obcích.
Ve větších městech je likvidace čistírenských kalů řešena pomocí strojního odvodňování. U menších měst a obcí převážná část čistíren (s ohledem na svoji velikost) odváží vyprodukované kaly k odvodnění na některou z velkých čistíren odpadních vod.
Odkanalizování
Ve všech městech jsou vybudované částečné či kompletní kanalizační systémy. Nejčastěji se jedná o kanalizační sítě jednotné kanalizace, která zajišťuje odvádění nejen splaškových vod ale i dešťových vod. V některých městech je jednotný systém doplněn v okrajových částech doplněn systémem splaškové kanalizace. V řadě případů jsou však tyto systémy příp. jejich části v nevyhovujícím technickém stavu. Proto bude nezbytné po ukončení dostavby jejich kanalizačních systémů, po ukončení rekonstrukcí čistíren či výstavby nových čistíren, zahájit jejich postupnou velkoplošnou rekonstrukci.
V řadě dalších obcí (resp. v jejich větších nebo menších částech) jsou v současnosti provozovány kanalizační sítě, které slouží k odvádění částečně předčištěných nebo vůbec nečištěných odpadních vod do místních recipientů. Na tomto místě je však nutné konstatovat, že se v převážné míře jedná o kanalizace budované v průběhu 60. až 80. let v rámci „akcí Z". Tyto kanalizace byly budovány zcela nahodile a nekoncepčně (mnohdy bez jakékoliv dokumentace), cílem jejich výstavby bylo vyřešit momentální problémy obce. Při jejich výstavbě nebyly velice často dodržovány ani základní stavební postupy – kanalizační trouby (převážně betonové a bez hrdel) byly ukládány do příkopů přiléhajících k místním komunikacím, na jednotlivých stokách byly vybudovány pouze v minimálním rozsahu revizní kanalizační šachty (bez ohledu na požadavky příslušných technických norem). Po technické stránce je jejich největším problémem způsob provedení – vlivem značných netěsností fungují potom tyto systémy jako vsakovací drenáž (tzn. že značné množství odpadních vod z těchto kanalizací je přímo vsakováno do podloží a ovlivňuje co do množství i do kvality podzemní vody) nebo jako odvodňovací drenáž, kterou je do místa zaústění do vodního toku eventuálně do příkopu přiváděno značné množství balastních vod. Ve skutečnosti se tedy jedná o kanalizace zcela nevyhovující pro definitivní řešení odvádění odpadních vod. Používání těchto kanalizací představuje negativní dopad na životní prostředí jednotlivých obcí (např. na výrazně se zhoršující kvalitu vody v místních zdrojích pitné vody mnohdy s následným absolutním znehodnocením).