Přímá aplikace stabilizovaných kalů na zemědělskou půdu

Přímá aplikace stabilizovaných kalů na zemědělské půdy čistírenskými kaly může mít příznivý vliv na chemické, fyzikální i biologické půdní vlastnosti. Na druhou stranu čistírenské kaly mohou obsahovat složky s nepříznivým účinkem na životní prostředí a lidské zdraví. Problematická složka čistírenských kalů jsou především těžké kovy, perzistentní organické znečišťující látky, patogeny, hormony, antibiotika a další.

Na konci roku 2016 vydalo Ministerstvo životního prostředí novou vyhlášku č. 437/2016 Sb., o použití čistírenských kalů na zemědělské půdě. Vyhláška oproti zrušené vyhlášce č. 382/2001 Sb. zpřísňuje podmínky úpravy kalů před jejich použitím v zemědělství i podmínky skladování a aplikace upravených kalů. Nově jsou stanoveny požadavky na provozovatele zařízení pro úpravu kalů (jedná se o úpravu kalů na vlastní čistírně odpadních vod či mimo ČOV například anaerobním vyhníváním, hygienizací vápnem, sušením) tak, aby bylo prokazatelné, že technologie úpravy je schopna účinně kaly hygienizovat na požadované snížení počtu patogenních mikroorganismů. Provozovatel zařízení na úpravu kalů je povinen ověřovat technologii na úpravu kalů na základě odebrání vzorků na vstupu a výstupu technologie a následného porovnání kontaminace, která nesmí překročit stanovený počet KTJ. Nově jsou upraveny i podmínky pro uložení upravených kalů na ČOV včetně maximálního termínu 12 měsíců od okamžiku výstupu z technologie úpravy kalů v rámci jejich shromažďování. Zpřísněny jsou také mikrobiologická kritéria pro použití upravených kalů na zemědělskou půdu, kdy od 1. ledna 2020 je možné aplikovat na zemědělské půdy pouze kal kategorie I uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 4.

Vyhláška č. 437/2016 Sb. dále specifikuje mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za 10 let; mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro použití na zemědělské půdě a mikrobiologická kritéria pro použití kalů. Vyhláška ale neobsahuje požadavky na farmaka, jejich rezidua a metabolity.

Z výše uvedených požadavků je zřejmé, že zpřísňující se limity omezují na řadě menších ČOV využívání stávajících způsobů likvidace kalů. Do budoucna bude dále aplikace čistírenských kalů na zemědělské půdy klesat a s ohledem na prokázaný vzestup přítomnosti různých kontaminujících látek, by měl být použít princip předběžné opatrnosti – cílem by měla být minimalizace aplikace kalů na zemědělské půdy.

Využití stabilizovaných kalů pro výrobu kompostů

Kaly je možné využít jako surovinu pro výrobu kompostů. Komposty musí splňovat ČSN 46 5735 Průmyslové komposty.

V roce 2017 Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku č. 237/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška zpřísňuje mikrobiologické požadavky na organická hnojiva a substráty, při jejichž výrobě byly použity odpady z čistíren odpadních vod ve shodě s vyhláškou č. 437/2017 Sb. o využití čistírenských kalů na zemědělské půdě, ovšem na rozdíl od přímé aplikace na zemědělskou půdu bez přechodného období.

V rámci ČR dochází k poklesu využívání kalů do kompostů (vliv požadavku legislativy na hygienizaci kalů). Obdobně jako u přímé aplikace kalů na zemědělské půdy je zde riziko vnosu toxických látek zpět do životního prostředí.

Skládkování kalů

Jedním ze způsobů odstranění kalů je uložení na skládku. Dle vyjádření MŽP je ale skládkování kalů v ČR zakázáno – zákaz skládkování vychází z přílohy č.5 „Vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady“, kde je v části „A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu.“ pod bodem 2 uvedeno: „Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi, s výjimkou kovové rtuti, která je jako odpad přijímána k dočasnému skladování za podmínek podle § 9a“. Do této kategorie spadají i čistírenské kaly a jejich skládkování je tedy zakázáno.

V současné době se odpadová politika EU orientuje proti ukládání odpadů a podporuje zabránění vzniku odpadů, jejich minimalizaci a recyklaci. Skládkování recyklovatelného odpadu by se mělo eliminovat do roku 2025, do roku 2030 by se mělo skládkování zcela opustit. Provozovatelé ČOV tedy do budoucna budou nuceni skládkování kalů omezovat.

Spalování kalů

Poslední reálnou metodou je spalování kalů, které lze rozdělit do několika kategorií:

• spalování kalů v tomu určených zařízeních
• spoluspalování kalů s ostatními odpady, nebo v tepelných elektrárnách na hnědé/černé uhlí, popř. v teplárnách. Určitou alternativou tohoto procesu je výroba cementu, cihel apod., kde se využívá organický a anorganický podíl kalu.
• alternativní procesy zahrnují pyrolýzu, zplyňování a „mokrou oxidaci“.

Konečná likvidace/využití kalů je velice důležitou součástí procesu čištění odpadních vod. Vzhledem k nutnosti mít zajištěn odbyt kalu po celou dobu jeho produkce, vždy se doporučuje vypracování koncepce likvidace/využití kalu, a to ve střednědobém výhledu. Detailní koncepci zpracovává vlastník nebo provozovatel ČOV.

Od roku 2020 již není možné na řadě menších ČOV využívat stávající způsoby likvidace čistírenských kalů. Trvale udržitelnou možností ukládání kalů na zemědělské půdy či jiné materiálové využití je zajištění trvalé hygienizace kalů bez rizika druhotné kontaminace patogeny. Dále je nutné zajistit nejdříve redukci produkovaného množství kalů (např. sušením) a následné energetické či další materiálové využití. V případě aplikace kalů na zemědělské půdy by měl být uplatněn princip předběžné opatrnosti a tento způsob likvidace eliminovat.