Vodárenský význam podzemních vod

Podzemní zdroje jsou významným zdrojem vodárenského zásobování pro většinu sídel v Libereckém kraji, v ORP Semily, Jilemnice, Turnov, Česká Lípa a Nový Bor se pak jedná o rozhodující zdroje. Jejich významné uplatnění je dáno i historickým vývojem, kdy potřeba odběru (a úpravy) povrchových vod vyvstala zpravidla jen u větších sídelních aglomerací tam, kde se nedařilo krýt potřebu pitné a užitkové vody z podzemních zdrojů. To se týká především Liberce a Jablonce nad Nisou a některých větších sídel v masivu a v podhůří Jizerských hor a Krkonoš (např. Harrachov nebo ve Frýdlantském výběžku). Významným faktorem je i to, že využití i úprava podzemních vod jsou s ohledem na jejich zpravidla vyšší kvalitu méně technicky i ekonomicky náročné.

Ochrana podzemních vod v oblasti krystalinika Krkonoš je do jisté míry zajišťována přísnějším ochranným režimem Krkonošského národního parku, rozptýleným charakterem osídlení a zachováním značné plochy infiltračního území ve zcela či téměř přírodním stavu. Zvláštní ochranný režim vod této oblasti je zajištěn i jeho zařazením mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše).

V křídových oblastech v jižních částech Libereckého kraje se uplatňuje kromě konkrétně stanovených ochranných pásem vodních zdrojů i zpřísněný ochranný režim chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída spolu s ochranným režimem CHKO Český ráj.

Kvalita vody podzemních zdrojů

Jak je patrné z charakteristiky jednotlivých hydrogeologických rajónů [1] jsou podmínky pro podzemní zdroje v Libereckém kraji poměrně a v některých částech velmi příznivé. Jako zdroje podzemní vody jsou využívány především podzemní vody z křídových kolektorů v jižní části kraje, jedná se především o hydrogeologické rajóny č.441, 442, 464 a 465, v ostatních oblastech se jedná především o kvartérní kolektory (č.141, 143), případně puklinové vody krystalinika (č.641). [19]

Odlišný charakter podzemních vod má vliv i na jejich kvalitu a následné využití. Podzemní voda z hlubokých eluvií křídové tabule je z hlediska bakteriologického, ale i co do obsahu dusičnanů a amonných iontů vesměs nezávadná. V řadě případů však nevyhovují z hlediska obsahu hořčíku a vápníku. Tyto vody jsou typické pro oblast Českolipska. Spíše výjimečně se u zdrojů v této oblasti objevuje vyšší obsah železa, hliníku, dusičnanů a alfa a beta radioaktivity.

Obdobná situace je i v oblasti Liberecka a Jablonecka. V oblasti je však především u mělčích, případně méně významných zdrojů, možné zaznamenat výskyt dusičnanů, manganu, železa, hliníku a radonu.

Na území ORP Semily a Jilemnice je možné u řady zdrojů, ve kterých je voda odebírána v mělkých vrstvách v údolních nivách vodotečí, zaznamenat bakteriologické znečištění a v některých místech i zvýšený obsah dusičnanů.

Možnosti získání nových zdrojů podzemní vody, využití stávajících zdrojů

V současné době (2020) dochází k rozvoji sucha na území České republiky. Některé lokality na území Libereckého kraje např. lokalita v blízkosti Polského dolu Turów, nebo některé lokality v ORP Semily jsou zasaženy suchem viz kapitola 4.8. V těchto lokalitách dochází k intenzivnímu posilování vodovodních řadů, respektive k hledání nových zdrojů. Ostatní části Libereckého kraje mají dostatečnou kapacitu vodních zdrojů

Stávající podzemní zdroje zpravidla nejsou využívány na hranici své kapacity. Současnou situaci je možné považovat za stabilizovanou. Do budoucnosti však bude třeba postupně řešit lokální problémy se zdroji, které svojí kvalitou nevyhovují požadavkům současné legislativy. „Plán rozvoje“ zahrnuje v detailu jednotlivá opatření.

Vodárenský význam povrchových vod

Povrchové zdroje se při veřejném zásobení pitnou vodou významně uplatňují především v oblasti Liberce a Jablonce nad Nisou. Jedná se o dva největší povrchové zdroje, o vodárenské nádrže Josefův Důl s úpravnou vody Bedřichov a vodárenskou nádrž Souš s úpravnou vody Souš. Z obou zdrojů je voda přiváděna do Oblastního vodovodu Liberec – Jablonec nad Nisou. Pro úpravnu vody Souš je navržena rekonstrukce zahrnující zásahy do technologie úpravy vody a do řešení kalového hospodářství, které přinesou zlepšení účinnosti technologické linky pro úpravu vody a zlepší výsledné parametry pitné vody. Na úpravně vody Bedřichov v roce 2014 proběhla rekonstrukce úpravny vody, která zahrnovala doplnění prvního separačního stupně - flotaci a rekonstrukci druhého separačního stupně - filtrace. Cílem provedené rekonstrukce bylo modernizovat technologii ÚV tak, aby se vyrovnala se zhoršenou kvalitou surové vody, ke které může dojít, když se nárazově zvýší výskyt nežádoucích mikroorganismů, a zajistila výrobu pitné vody v souladu s požadavky legislativy.

Povrchové vody, odebírané z volně tekoucích toků, jsou využívány i v dalších oblastech kraje. Využívány jsou především v oblasti Jizerských hor a Krkonoš a v podhůří těchto hor. Povrchové zdroje mají různý charakter z hlediska ochrany zdrojů a kvality surové i upravené vody:

• vhodné podmínky pro ochranu zdroje a kvalita surové vody vytvářejí do budoucnosti podmínky pro další využití úpraven vody Příkrý (zdroj Hrabačov), Hrabačov (Jizerka) a Farský potok)
• zdroje s dlouhodobě vyhovující kvalitou surové vody, ale s krátkodobými výkyvy danými klimatickými podmínkami. Do této skupiny je možno zařadit úpravnu vody Bílý potok. Úpravna vody má zabezpečenu surovou vodu ze dvou nezávislých zdrojů a krátkodobé výkyvy v kvalitě surové vody je možné řešit výstavbou dostatečně kapacitní akumulace upravené vody, která umožní odstavení úpravny vody v době, kdy kvalita surové vody nevyhovuje, dále se předpokládá výstavba vodovodního přiváděcího řadu z VD Josefův Důl a VD Souš.

Kvalita vody povrchových zdrojů

Kvalita surové vody v povrchových zdrojích je významně ovlivňována klimatickými podmínkami a lidskou činnosti. Negativní vliv klimatických podmínek je možné významně ovlivnit výstavbou nádrží, které dlouhodobě vyrovnávají kvalitu surové vody a kvalitu vody je možné ovlivňovat díky odběru vody z různých výškových zón. Lidská činnost je omezována hospodařením v pásmech hygienické ochrany. To se projevuje především v případě vodárenské nádrže Josefův důl a v omezené míře i u podstatně menší vodárenské nádrže Souš. U odběrů vody přímo z toků se jakékoliv klimatické výkyvy projevují prakticky okamžitě.

Kvalitu povrchových zdrojů negativně ovlivnilo rozsáhlé odlesnění Jizerských hor a Krkonoš, které bylo způsobeno imisemi z tepelných elektráren. V současnosti se situace postupně zlepšuje, ale proces zlepšení kvality povrchových zdrojů bude dlouhodobý.

Možnosti získání nových zdrojů povrchové vody, využití stávajících zdrojů

Vzhledem k současnému vývoji potřeby vody v Libereckém kraji není reálné uvažovat o výstavbě dalších povrchových zdrojů. Dlouhodobě jsou upřednostňovány podzemní zdroje, které mají zpravidla lepší kvalitu vody a jejich využití je výhodnější i z hlediska provozních nákladů.

Otázkou je spíše rozvoje existujících dopravních systémů tak, aby bylo možné současné úpravárenské kapacity více využívat, případně je uvažováno i s přehodnocením kapacity významných úpraven vody.

Reálná není s ohledem na vývoj potřeb v Praze v současné době zřejmě ani výstavba nádrže Vilémov na horním toku Jizery. Její rozhodující funkcí mělo být posílení umělé infiltrace a nadlepšení průtoků v Jizeře pro zabezpečení vodárenských odběrů z toku (zejména u Káraného na dolním toku).