Česká republika se nachází na hranici tří úmoří. Téměř veškerá voda, která se na území České republiky vyskytuje, pochází z atmosférických srážek. Tento fakt s sebou nese nutnost šetrného hospodaření s vodou a potřebu jejího zachycování v krajině a zamezení jejího rychlého odtoku. Udržení vody v krajině je do značné míry ovlivněno zemědělskou činností. V současné době je kladen důraz na zlepšení hospodaření v krajině tak, aby se zamezilo rychlému odtoku vody z krajiny a zabezpečila její retence a vsak v místě.

I kdyby situace v krajině byla ideální, podstatou obnovy vodních zdrojů je pravidelný přísun srážek. Vzhledem k tomu, že se právě nacházíme v období zásadních klimatických změn, nedochází k ideálnímu rozvrstvení srážek v roce, jaký by byl potřeba. Hlavními projevy dlouhodobé změny klimatu jsou extrémní meteorologické jevy (viz obr.č. 19 až obr.č. 21). Jedná se zejména o extrémní přívalové srážky, povodně, dlouhodobé sucho, extrémní výkyvy teplot atd. Ačkoli je značná nejistota v modelování klimatické změny do budoucna, dá se předpokládat častější výskyt těchto extrémních jevů

Spojením nešetrného hospodaření s vodou v krajině a extrémních meteorologických jevů dochází k výraznějším a dlouhodobějším problémům spojených se suchem. Sucho je charakteristické svým pozvolným začátkem, plošným rozsahem a dlouhým trváním. Je rozdělováno do několika kategorií. S ohledem na zásobení obyvatel pitnou vodou jsou pro tuto analýzu stěžejní dvě kategorie, a to sucho klimatické a hydrologické.

Klimatické sucho posuzuje úhrny srážek, evapotranspiraci, výpar a vláhovou bilanci. Nastává při deficitu srážek a může být umocněno vysokými teplotami, nízkou relativní vlhkostí vzduchu, větrem. Tyto faktory podporují evapotranspiraci a tím úbytek vody. Klimatické sucho je charakteristické tím, že s nástupem srážek přestává.

Sucho hydrologické posuzuje stav vodnosti povrchových toků a stav hladiny podzemních vod. Je důsledkem dlouhodobého klimatického sucha, kdy nedochází k dotaci povrchových vod ze srážek. Hydrologické sucho se prohlubuje s délkou trvání klimatického sucha. V případě výskytu srážkové události, může být hydrologické sucho částečně přerušeno nebo odeznít úplně. To záleží na závažnosti sucha před srážkovou událostí. Pro přerušení sucha je potřeba dlouhodobá srážka pro doplnění deficitu vody v tocích, ale i zásoby podzemních vody. Jak bylo řečeno na začátku, ČR doplňuje veškeré zásoby vody pouze z atmosférických srážek.

Hydrologické sucho není tak zřejmé jako sucho klimatické. Zejména stav podzemní vody není běžně pozorovatelný. Hydrologické sucho může navíc přetrvávat i po odeznění sucha klimatického. Z tohoto pohledu je hydrologické sucho daleko nebezpečnější.

Reakcí vlády na suché období je usnesení č. 620 vlády ČR ze dne 29. července 2015, ve kterém ukládá příslušným ministrům realizovat opatření k naplnění cílů ochrany před negativními dopady sucha uvedenými v materiálu „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“ (dále jen „vládní materiál“) a doporučuje hejtmanům a primátorce hlavního města Prahy spolupracovat při realizaci.

Vládní materiál obsahuje několik skupin úkolů:

1. Monitorovací a informativní opatření
   
2. Legislativní opatření
   
3. Organizační a provozní opatření
   
4. Ekonomická opatření
   
5. Technická opatření
   
6. Environmentální opatření
   
7. Jiná opatření
   

V souvislosti s tímto dokumentem je úkol C/3 „Provést revizi funkčnosti stávajících propojení a zjistit potenciální možnosti nových propojení vodárenských soustav (v rámci plánů rozvoje vodovodů a kanalizací) za účelem optimalizace distribuce pitné vody v období sucha a nedostatku vody s ohledem na výhledovou potřebu vody, včetně revize stávajících kapacit pro náhradní zásobování pitnou vodou.“ Tento úkol má zajistit Ministerstvo zemědělství za součinnosti krajů, SOVAK a obcí s rozšířenou působností.

Úkol E/7 „Předložit návrhy projektů umožňující modernizace čistírenské infrastruktury ve vybraných, suchem postihovaných povodích, z důvodu zvýšených požadavků na jakost vypouštěné odpadní vody v období sucha (např. prostřednictvím dalšího stupně čištění pod stávajícími ČOV nebo terciálního stupně čištění)

Z vodárenských soustav a skupinových vodovodů je v Libereckém kraji zásobeno přibližně 92,7 % obyvatel z celkového počtu obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu.

Z povrchových zdrojů je zásobení pitnou vodou především v oblasti Liberce a Jablonce nad Nisou. Jedná se o dva největší povrchové zdroje, o vodárenské nádrže Josefův Důl s úpravnou vody Bedřichov a vodárenskou nádrž Souš s úpravnou vody Souš. Z obou zdrojů je voda přiváděna do vodárenské soustavy Liberec – Jablonec nad Nisou. Povrchové vody, odebírané z volně tekoucích toků, jsou využívány i v dalších oblastech kraje. Využívány jsou především v oblasti Jizerských hor a Krkonoš a v podhůří těchto hor.

Podzemní zdroje jsou významné pro vodárenské zásobování většiny sídel v Libereckém kraji, v okresech Semily a Česká Lípa se pak jedná o rozhodující zdroje.

Na základě podkladu z dokumentu „Revize funkčnosti propojení a zajištění potencionálních možností nových propojení vodárenských soustav v období sucha“ a projektu Biosucho (projekt vysychání toků v období klimatické změny – TA02020395, Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i.; WELL consulting s.r.o.; Mendelova univerzita v Brně) uvádíme seznam potencionálně ohrožených obcí suchem:

Česká Lípa velké riziko Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště-částečně, Česká Lípa-částečně, Doksy-částečně, Dubá, Dubnice-částečně, Hamr na Jezeře-částečně, Holany, Horní Libchava-částečně, Horní Police-částečně, Chlum-částečně, Jestřebí-částečně, Kozly, Kvítkov, Luka, Mimoň-částečně, Noviny pod Ralskem-částečně, Okna, Pertoltice pod Ralskem, Provodín, Ralsko-částečně, Skalka u Doks-částečně, Sosnová, Stráž pod Ralskem-částečně, Stružnice-částečně, Stvolínky-částečně, Tachov-částečně, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov-částečně, Volfartice-částečně, Vrchovany, Zahrádky-částečně, Zákupy, Žandov-částečně, Ždírec

střední riziko Brniště-částečně, Česká Lípa-částečně, Doksy-částečně, Chlum-částečně, Jestřebí-částečně, Skalka u Doks-částečně, Tachov-částečně, Zahrádky-částečně

Frýdlant velké riziko Raspenava-částečně

střední riziko Raspenava-částečně, Višňová-částečně

Jablonec nad Nisou velké riziko Jablonec nad Nisou-částečně, Frýdštejn-částečně

střední riziko Jablonec nad Nisou-částečně

Jilemnice velké riziko Horní Branná-částečně, Kruh-částečně, Levínská Olešnice-částečně, Mříčná-částečně, Svojek-částečně

střední riziko Horní Branná-částečně

Liberec velké riziko Bílá-částečně, Český Dub-částečně, Cetenov-částečně, Dlouhý Most-částečně, Hlavice-částečně, Hodkovice nad Mohelkou-částečně, Hrádek nad Nisou-částečně, Chotyně-částečně, Chrastava-částečně, Jablonné v Podještědí-částečně, Janovice v Podještědí-částečně, Janův Důl-částečně, Křižany-částečně, Liberec-částečně, Osečná-částečně, Proseč pod Ještědem-částečně, Rynoltice-částečně, Šimonovice-částečně, Stráž nad Nisou-částečně, Světlá pod Ještědem-částečně, Všelibice-částečně, Zdislava-částečně

střední riziko Český Dub-částečně, Hrádek na Nisou-částečně, Liberec-částečně, Stráž nad Nisou-částečně

Nový Bor velké riziko Cvikov-částečně, Kunratice u Cvikova-částečně, Radvanec-částečně, Sloup v Čechách-částečně, Svojkov-částečně

střední riziko žádné

Semily velké riziko Košťálov-částečně, Lomnice nad Popelkou-částečně, Stružinec-částečně

střední riziko žádné

Tanvald velké riziko žádné

střední riziko žádné

Turnov velké riziko Čtveřín-částečně, Holenice-částečně, Hrubá Skála-částečně, Jenišovice-částečně, Kacanovy-částečně, Karlovice-částečně, Klokočí-částečně, Kobyly-částečně, Ktová-částečně, Lažany-částečně, Loučky-částečně, Malá Skála-částečně, Mírová pod Kozákovem-částečně, Modřišice-částečně, Ohrazenice-částečně, Olešnice-částečně, Paceřice, Pěnčín-částečně, Přepeře-částečně, Příšovice-částečně, Radimovice-částečně, Radostná pod Kozákovem-částečně, Rakousy-částečně, Rovensko pod Troskami-částečně, Svijany-částečně, Sychrov-částečně, Tatobity-částečně, Troskovice-částečně, Turnov-částečně, Vlastibořice-částečně, Všeň-částečně, Vyskeř-částečně, Žďárek-částečně, Žernov-částečně

střední riziko Jenišovice-částečně, Kobyly-částečně, Ohrazenice-částečně, Pěnčín-částečně, Příšovice-částečně, Soběslavice, Svijanský Újezd, Svijany-částečně, Turnov-částečně

Železný Brod velké riziko Koberovy-částečně

střední riziko žádné

Paleta opatření ke zmírňování sucha je poměrně široká a je možné je rozdělit do dvou základních skupin:

1. Opatření trvalého charakteru
   
2. Opatření dočasného charakteru
   

V prvním případě se jedná o novou výstavbu či modernizaci nebo rozšíření stávajícího systému zásobování pitnou vodou.

Typickými druhy opatření trvalého charakteru jsou:

• Výstavba nebo dostavba vodovodu
  
• Připojení nové lokality nebo vodovodu na skupinový vodovod
  
• Rozšíření kapacitně nevyhovujících vodních zdrojů
  
• Rozšíření či modernizace nebo nová výstavba úpravny vody
  
• Rozšíření či výstavba vodojemu pro pokrytí denních špiček
  
• Propojení skupinových vodovodů za účelem zvýšení zabezpečenosti
  
  • Propojení jednotlivých velkých vodních zdrojů velkokapacitním potrubím k transportu surové vody, případná úprava technologií vodních úpraven těchto zdrojů v rámci kraje i mimo kraj, případně přeshraniční propojení
    
• Kombinace předchozích opatření
  

Návrh opatření trvalého charakteru musí vždy vycházet z konkrétních místních podmínek. Konkrétní navrhovaná opatření jsou uvedena u návrhů jednotlivých obcí v kartách obce. Návrhy na propojení vodárenských soustav jsou uvedeny v další kapitole.

Druhý typ představují opatření dočasná, realizovatelná jen po přechodnou dobu, když nastane v zásobování problém. Sem lze zařadit:

• Zásobování cisternami či balenou vodou přímo obyvatele
  
• Doplňování vodojemu cisternami
  
• Suchovody pro překlenutí suchého období
  
• Využívání odstavených vodních zdrojů
  
• Mobilní úpravny vody

Dočasná opatření se využívají jen po dobu nezbytně nutnou, tj. při poruše na systému nebo při omezení dodávky vody z jakéhokoliv důvodu sucho nevyjímaje. V současnosti se nejvíce využívají cisterny ať už ve formě přistavení občanům nebo zavážením vody do vodojemů případně dodávání balené pitné vody. Vzájemné propojení vodárenských systémů umožní předávání vody napříč systémy a je dalším možným způsobem pro překlenutí krizových situací. Vzhledem k tomu, že však nelze zcela všechny systémy propojit a vždy zůstanou lokality s individuálním zásobováním či se vyskytnou lokálně problémy s malými vodními zdroji, je třeba mít tomu uzpůsobenou síť skladů s cisternami pro možnost jejich vypůjčení napříč celou ČR. Kromě cisteren je vhodné mít možnosti zapůjčení mobilních úpraven vody nebo i systémů na vybudování dočasných suchovodů. Proto je navrženo opatření na revizi či doplnění státních hmotných rezerv, krizových plánů a dalších materiálů centrálně řešících výpadky v dodávce pitné vody. Bez provedení předcházející podrobné analýzy potřebnosti těchto zařízení v celé ČR ve vazbě na stávající systémy zásobování a jejich kritická místa však toto nelze provést. Na toto téma by měla vzniknout studie pro celou ČR, která vyhodnotí prostorově lokality z pohledu rizik sucha, povodní, četnosti havárií, současného vybavení státu, obcí, velkých provozovatelů atd. a stanoví optimální počty včetně jejich potřebného rozmístění.

Mobilní úpravny vody

Určitou variantou náhradního zásobování pitnou vodou mohou být i mobilní úpravny pitné vody, kdy v období sucha dojde k vysazení hlavního zdroje pitné vody, ale je k dispozici jiný zdroj, který není z nějakého důvodu běžně používán, ale v období sucha má alespoň nějakou vydatnost. Mobilní úpravny vody jsou koncipovány zpravidla jako modulární jednotky, mnohdy osazené v typizovaných kontejnerech, transportovatelné na nákladním automobilu a/nebo po železnici. Mobilní jednotky využívají jak klasické metody úpravy vody (tedy chemické srážení, sedimentace, desinfekce), tak ve vodárenství pro zásobování běžně nepoužívané (reverzní osmózu a jiné membránové procesy, ionexové technologie). Proti použití druhé skupiny bývají za běžných okolností vznášeny námitky. V době nedostatku vody však je jejich použití plně na místě za předpokladu, že nebudou používány dlouhodobě. Lze je použít i pro nouzovou úpravu vody přímo „na kohoutku“. U této skupiny lze však předpokládat využití produktu skutečně jenom jako vody pitné, nikoli pro hygienické nebo užitkové účely. Vzhledem k modularitě systémů je možné volit schéma technologické linky podle kvality surové vody. Je tak možné splnit specifika potřeb úpravy vody z podzemních nebo povrchových zdrojů. Některé z těchto technologií si poradí i se silně zasolenými vodami

Následující návrhy propojení vodárenských soustav v Libereckém kraji korespondují s návrhem ze studie „Revize funkčnosti propojení a zajištění potenciálních možností nových propojení vodárenských soustav v období sucha“ (Sweco Hydroprojekt a.s.).

Propojení SV Frýdlant se SV Bulovka a SV Dětřichov

Negativní dopady plánovaného rozšíření těžby ložiska Turów (Polsko) na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod ve Frýdlantském výběžku vedly ke studii, ve které jsou popisovány dva možné zatěžovací stavy.

V prvním zatěžovacím stavu (menší dopad těžby) bude ovlivněna západní část regionu Frýdlantska s výpadkem zdrojů v obcích, které jsou v těsné blízkosti povrchového dolu Turów – Dětřichov, Kunratice, Heřmanice, Višňová a Černousy. V postižených lokalitách je uvažováno s výpadkem individuálních zdrojů pitné vody a výpadkem zdrojů místních vodovodů nepřipojených na skupinový vodovod.

Doporučuje se proto napojit skupinový vodovod Bulovka a Dětřichov na zásobovanou oblast ÚV Frýdlant. Je plánována výstavba přiváděcího řadu VDJ Údolí – Arnoltice a Arnoltice – VDJ Bulovka a VDJ HTP – ČS Větrov – VDJ Dětřichov. Skupinový vodovod Frýdlant bude posílen dopravou vody z ÚV Bílý Potok a vybudováním přivaděče ÚV Bílý Potok – VDJ Supí vrch.

Převedení vody z VN Josefův Důl (Souš) do ÚV Bílý Potok

Negativní dopady plánovaného rozšíření těžby ložiska Turów (Polsko) na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod ve Frýdlantském výběžku vedly ke studii, ve které jsou popisovány dva možné zatěžovací stavy.

V zatěžovacím stavu II. přebírá hlavní roli v zásobení regionu úpravna vody Bílý Potok a při výpadku místních zdrojů bude nutné přivést surovou vodu z vodárenské nádrže Josefův Důl nebo Souš podle podrobných studií a rozborů.

Propojení vodovodů Liberec-Bílý Kostel nad Nisou-Hrádek nad Nisou

Nepříznivé dopady plánovaného rozšíření těžby ložiska Turów (Polsko) tj. postupné snižování vydatnosti podzemních zdrojů pro místní vodovody.

Místní zdroje budou nahrazeny rekonstruovaným podzemním zdrojem s úpravnou vody Machnin. Pro propojení vodovodů bude zrekonstruován řad ČS Machnin-AŠ Machnin, přistavěn VDJ Svatý Ján, obnoven řad mezi ČS Pekařka a VDJ Hrádek nad Nisou, vybudována ČS Hrádek nad Nisou pro čerpání vody do VDJ Oldřichov na Hranicích. Pro lokality Václavice a Horní Vítkov budou vybudovány ATS s přívodními řady. Lokality Horní a Dolní Sedlo budou zásobeny s ČS Dolní Sedlo s výtlakem do VDJ a ČS Horní Sedlo. Pro lokalitu Dolní Suchá bude dostavena ČS a řady.

Napojení vodovodu v obci Modřišice na SV Turnov

Napojení vodovodu v obci Modřišice na skupinový vodovod Turnov, propojením rozvodných řadů stávajícího veřejného vodovodu.

Napojení vodovodu v obci Karlov na vodovod Hrubá Skála

Napojení vodovodu v obci Karlovice na vodovod Hrubá Skála, propojením rozvodných řadů stávajícího veřejného vodovodu místních částí Sedmihorky – Radvánovice v délce 0,5 km.

Propojení vodovodu Mimoň-Pertoltice Pod Ralskem s vodovodem Ralsko

Propojení řadů vodovodu Mimoň-Pertoltice Pod Ralskem s vodovodem Ralsko v lokalitě Boreček na vodovodní síť provozovanou SČVK.

Propojení vodovodu v Horní Branné a vodovodu v Dolní Branné (Královéhradecký kraj)

Propojení vodovodu v Horní Branné a vodovodu v Dolní Branné, osazením automatické tlakové stanice na předávací místo a vybudování nových vrtů.

Napojení skupinového vodovodu Semily na vodovod Železný Brod (VS Liberec-Jablonec n/Nisou)

Napojení skupinového vodovodu Semily na vodárenskou soustavu Liberec–Jablonec nad Nisou přes vodovodní síť Železného Brodu

V období sucha mohou obce v první řadě využít legislativního prostředku „opatření obecné povahy na dočasné omezení užívání pitné vody“. Tímto omezením je možné výrazně snížit spotřebu pitné vody z veřejného vodovodu nebo i domovních studní. Obce mohou zakázat odběr vody například na zalévání zahrad, mytí automobilů, napouštění bazénů a jiné zbytné činnosti

Podrobně je způsob zásobování za krizových situací řešen v neveřejné části tohoto dokumentu včetně seznamu zdrojů nouzového zásobování, tabulek potřeb vody a situace zdrojů nouzového zásobování.