Možný vliv sucha na vztah stokové sítě a recipientu
Sucho je nahodilý přírodní jev způsobený deficitem srážek, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu. Pokud množství disponibilních vodních zdrojů není dostatečné pro uspokojení požadavků společnosti, hovoříme o nedostatku vody. Sucho i nedostatek vody mohou způsobit hospodářské ztráty a pokles životní úrovně obyvatel, dále mohou ohrozit zajištění dodávek pitné vody obyvatelstvu a zhoršit technické podmínky při odvádění a čištění odpadních vod. Zároveň mohou vyvolat pokles biologické rozmanitosti, zhoršování jakosti vod i stavu vodních útvarů, úbytek mokřadů, erozi půdy, degradaci a zhutnění svrchních půdních horizontů a vysychání krajiny. V poslední době se výskyt epizod sucha a nedostatku vody významně zvýšil a dopady sucha se dále prohlubují v souvislosti s probíhající klimatickou změnou. Téměř úplná závislost vodních zdrojů České republiky na srážkách a nepříznivá odtoková bilance České republiky v kombinaci s nárůstem frekvence extrémních výkyvů počasí, které se projevují především delším trváním období bez srážek, vyššími průměrnými denními teplotami vzduchu spojenými s výparem a evapotranspirací i vyšší četností přívalových srážek, již v současnosti způsobuje problémy se zajištěním dostatku vody pro zásobování obyvatelstva vodou v lokalitách s lokálními zdroji vody a pro důležité odběry řady průmyslových odvětví i zemědělství.
Problematika sucha a nedostatku vody je komplexně řešena několika strategickými dokumenty. Prvním z nich je „Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR“, zkráceně nazývána jako „Adaptační strategie ČR“, která byla schválena usnesením vlády č. 861 ze dne 26. října 2015. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je „Národní akční plán adaptace na změnu klimatu“, který byl schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení odpovídajících zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci potřebných opatření. Na konci roku 2019 bylo provedeno vyhodnocení Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, jehož výsledky ve formě souhrnného „Vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu“ slouží jako jeden z hlavních podkladů pro aktualizaci Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Dále existuje „Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky“, která byla schválená usnesením vlády č. 528 ze dne 24. července 2017 (dále jen „koncepce“).
Koncepce doplňuje a dále rozvádí opatření navržená v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu. Cílem této koncepce je vytvoření strategického rámce pro přijetí účinných legislativních, organizačních, technických a ekonomických opatření k minimalizaci dopadů sucha a nedostatku vody. Každý rok se zpracovává „Poziční zpráva o pokroku při plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky“. V poziční zprávě za rok 2019 je uvedeno, že nedochází k dostatečnému posunu v naplňování strategických cílů Koncepce. Naplňovat se daří především měkká doplňující opatření, postup realizace technických opatření je minimální. Z požadavků Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu vychází také „Studie hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích“ (projednána vládou 30. 10. 2019). Hlavním cílem této studie bylo vytvořit rámec, který umožní zlepšení vodního režimu urbanizovaných území za účelem jejich adaptace na změnu klimatu a zvýšení kvality života v nich.
Jak již bylo uvedeno výše, změna klimatu mění některé stávající aspekty, které mají přímý dopad na to, jak ovlivňují kanalizační sítě vodní útvary:
Teplota vzduchu
Lze očekávat nárust průměrné teploty na konci století od 2 do 4 °C. U teplotních maxim bude docházet k nárustu především v zimě a v létě. U teplotních minim pak bude nárust minim největší v zimě a na jaře.
Dále se předpokládá nárust počtu tropických dnů a pokles dnů mrazových.
Srážkové úhrny
Celorepublikově budou srážkové úhrny růst až do konce století cca o 10 %. Předpokládá se, že porostou zimní, jarní a podzimní a letní srážky budou ubývat. Kombinace nižších letních srážek bude mít v kombinaci s vyššími letními teplotami vzduchu nepříznivý vliv mj. na výskyt sucha.
Předpokládá se, že počet srážkových dnů se srážkami alespoň do 1 mm se do budoucna nebude příliš měnit, poroste počet srážek s alespoň 10, 20 a 50 mm.
Území Libereckého kraje bude vlivem stoupajících teplot a postupně snižujícího celkového srážkového úhrnu častěji zasahováno dlouhodobějšími dopady sucha. Bude docházet ke snižování tzv. „kumulované vodní bilance“ (rozdíl mezi množstvím vody ze srážek po odečtu evapotranspirace) v regionu. Tedy průtoky v řekách budou ovlivněny těmito očekávatelnými relativně časově dlouhými obdobími sucha.
Zvyšující se teploty i v zimním a jarním období způsobí, že v regionu bude méně zásob vody ve formě sněhu. Tyto snižující se zimní zásoby vody (kumulované ve sněhových srážkách) budou vzhledem k zvyšujícím se jarním teplotám rychleji odtávat, a tedy odtékat z povodí řek libereckého kraje.
Srážkové úhrny se budou více kumulovat do intenzivnějších srážkových událostí, a to zejména v letním období (bude narůstat počet dní s intenzivními srážkami, velmi nízkými průtoky vody v řekách, a tedy značným rizikem vzniku „hydraulického a látkového stresu“).
V období dlouhodobého sucha bude docházet ke snížení průtoků recipientů. Při častějším výskytu krátkodobých srážek bude nastávat tzv. „hydraulický stres“ a s tím spojená „akutní toxicita amoniaku“, „deficitu kyslíku“ (ve smyslu definic ČSN 75 6262), které způsobují i celkové zatížení toku dalšími znečišťujícími látkami z odpadních vod přepadajících z kanalizační sítě.
Při zachování stávající legislativy a nastavených parametrů u odlehčovacích komor bude docházet ke zhoršování jejich vlivu na vodní toky.
U ČOV platí, že podle ustanovení § 38 odst. 12 vodního zákona může vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanovit přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 10. Takto stanovené emisní limity zároveň nesmí být přísnější, než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technologií (zkratka BAT – „Best Available Technology“) v oblasti zneškodňování odpadních vod (viz příloha č. 7 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech). Při zachování parametrů BAT by postupně opět docházelo ke zvyšování negativního vlivu ČOV na vodní toky
Ochranu vodních toků před negativním vlivem splaškové a jednotné kanalizace na recipienty ve světle klimatické změny řeší několik (část uvedena výše) dokumentů včetně plánů povodí. Souhrn těchto opatření uvádíme níže:
1) Realizovat opatření na základě schválených koncepčních a strategických dokumentů, zejména na základě „Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky“ a závěrů a doporučení pozičních zpráv o pokroku při plnění této koncepce.
2) Zajistit odpovídající finanční zdroje na úrovni lokálních a národních finančních mechanismů pro zavádění všech typů potřebných opatření. Připravit vhodné dotační tituly.
3) Zavést účinnou informačně-vzdělávací kampaň na celostátní úrovni o vodě, šetrném zacházení s vodními zdroji, tepelné zátěži prostředí, o propojení vodního prostředí s půdou (v návaznosti na zemědělské a lesnické hospodaření), o problematice odvádění dešťové vody do vodních toků přes kanalizace (nutnost využití dešťové vody na místě). Pokusit se problematiku akcentovat v rámci revize rámcových vzdělávacích programů a zajistit související metodické materiály pro učitele.
4) Průběžně revidovat stávající legislativu a metodiky, zavádět další legislativní a organizační opatření k adaptaci na klimatickou změnu, zejména:
- metodicky řešit otázku vhodného nastavení regulativů územně plánovací dokumentace a územních studií, aby vytvářely předpoklady pro optimalizaci hospodaření s vodou, zajištění retenčních schopností území, snížení dopadů sucha a vln veder v urbanizovaném prostředí i ve volné krajině,
- upravit zemědělské zákony a zákon o ochraně přírody a krajiny s cílem řešit dopady klimatické změny,
- připravit legislativu pro rušení nevhodně umístěných nebo již nepotřebných meliorací,
- v souladu s Koncepcí státní lesnické politiky do roku 2035 podporovat pěstování druhově pestrých lesů odolných vůči změně klimatu a suchu.
5) Dokončit zahájené legislativní procesy:
- vyhlášku o ochraně zemědělské půdy před erozí (tzv. protierozní vyhláška),
- nařízení vlády k minimálním zůstatkovým průtokům (doplněné příslušným metodickým pokynem),
- novelu vodního zákona řešící zvládání sucha a stavu nedostatku vody.
6) Zajistit zohlednění vlivu kvantity povrchových vod v hodnocení stavu útvarů povrchových vod (v rámci hydromorfologie) tak, aby zajištění kvantity přispívalo k dosahování dobrého stavu vod.
7) Pokračovat v osvětě obcí a měst v problematice odvodnění urbanizovaných území, snížení podílu balastních vod, snížení rozlohy odvodněných ploch, retence srážkové vody a její využívání nebo zasakování a podporovat zpracování generelů odvodnění sídel, s důrazem na další možnosti nakládání/hospodaření se srážkovou vodou mimo jejich odvádění jednotnou kanalizací.
Pokračovat v přípravě výstavby nových vodních děl k akumulaci povrchových vod s ohledem na časovou náročnost celého procesu, nová vodní díla budou realizována v souladu s § 23a odst. 8 vodního zákona. .