Bilance potřeby vody je v „Plánu rozvoje“ zpracována pro jednotlivé vodovody. Vodovod je v „Plánu rozvoje“ definován jako samostatný provozní celek se zdroji, dopravním systémem a obcemi zásobenými z těchto zdrojů. V případě, že je navrhováno propojení dnes samostatného vodovodu s jiným například skupinovým vodovodem, vodovod jako položka k roku připojení na skupinový vodovod zaniká a zdroje a obce jsou od roku připojení součástí skupinového vodovodu.

Vodovody definované jako skupinové vodovody jsou v případě, že jsou součástí Oblastního vodovodu Liberec – Jablonec nad Nisou a Oblastního vodovodu Česká Lípa bilancovány jako celek.

Položky „voda předaná“ a „voda převzatá“ vyjadřují množství vody, které je transportováno přes hranici kraje.

Potřeba vody je množství vody udávané za časovou jednotku (l.s-1, m3.d-1), potřebné pro zajištění dodávky vody pro jednotlivé odběratele. Pro objektivní vyhodnocení vztahu mezi potřebou a kapacitou zdrojů je použitá potřeba surové vody (vody k realizaci). Potřeba vody k realizaci zahrnuje vodu fakturovanou (VF) a vodu nefakturovanou (VNF) včetně všech jejích složek – vlastní potřebu pro výrobu pitné vody, ztráty atd.

Průměrná denní potřeba vody k realizaci Qp (rozumí se v roce) je výpočtová hodnota stanovená ze specifické potřeby vody k realizaci násobením příslušných jednotek, zpravidla počtem obyvatel. Průměrná denní potřeba je výchozí výpočetní hodnotou

Qp = PO * SPV

• SPV (l.obyv-1.den-1) - Specifická potřeba vody k realizaci (SPV - l.obyv-1.den-1) je množství vody za jednotku času připadající na jednoho obyvatele nebo na jednotku charakterizující určitý výrobní a nevýrobní proces.
• PO – počet obyvatel (vychází z dat z majetkové a provozní evidence vodovodů).

Výpočet specifické potřeby vody k realizaci vychází ze skutečných hodnot roční spotřeby vody k realizaci dle majetkové a provozní evidence vodovodů. Hodnoty roční spotřeby vody k realizaci jsou v rámci výpočtu zprůměrovány. Vzhledem k tomu, že voda k realizaci zahrnuje vodu nefakturovanou, jejíž velikost se v posledních letech snižuje, je pro výpočet průměrné roční spotřeby vody k realizaci použita data za poslední 3 roky.

V rámci zatěžovacích stavů je uvažováno s výpadkem individuálních zdrojů pitné vody a výpadkem zdrojů místních vodovodů nepřipojených na skupinový vodovod. V těchto lokalitách je uvažováno s připojením všech obyvatel na oblastní vodovod.

Maximální denní potřeba vody k realizaci Qd je průměrná denní potřeba vody k realizaci násobená součinitelem denní nerovnoměrnosti a je to maximální potřeba jednoho dne v roce. Maximální denní potřeba je návrhovým parametrem pro dimenzování kapacity zdroje - potřebné množství vody ve zdroji ke krytí této potřeby vody, kapacity úpravny, vodovodních řadů pro dopravu vody do vodojemu a čerpacích stanic.

Qd = Qp . kd

Historické informace o rozvoji vodárenství v Libereckém kraji jsou velmi kusé. Informace jsou k dispozici pouze pro Liberec. Nejstarší zpráva o vodovodu pro Liberec pochází z roku 1566, kdy voda přitékala dřevěným potrubím do nádrže na náměstí v Liberci. V roce 1587 pak byl postaven vodovod pro zámek a okolí z Vysokého vrchu. Tento vodovod jako hlavní zdroj zásoboval město až do konce 19.století. Výstavba vodovodu byla zahájena v roce 1901 a zdrojem se staly prameny v prostoru okolo Machnína.

V letech 1926 a 1928 byly na vodovodní systém napojeny další prameny a vznikl skupinový vodovod pro Horní a Dolní Hanychov, Doubí, Pilníkov a Janův Dvůr. V letech 1932 až 1937 byl postaven velkorysý skupinový vodovod a od padesátých let je Liberec napojen na oblastní vodovod Liberec – Jablonec nad Nisou.

Počátkem dvacátého století vznikla řada vodovodů města v podhůří Jizerských hor a Krkonoš, jmenovat je možné Jablonec nad Nisou, Jilemnici či Harrachov. Výstavba vodovodů byla ovlivněna především rozvojem sklářského a textilního průmyslu v jednotlivých městech.

Zásadní obrat ve v rozvoji vodovodů nastal až v druhé polovině dvacátého století, kdy se významným způsobem rozšiřovaly vodovody v jednotlivých regionech.

Souhrnné údaje o počtu bydlících a zásobených obyvatel o potřebě vody, počtu vodovodů pro veřejnou potřebu, délce sítě, a průměrné ceny vodného v roce 2018 pro Liberecký kraj jsou uvedeny v tabulkové části..

Rozsah a způsob zásobení trvale bydlících obyvatel pitnou vodou vyjadřuje pro rok 2019 koláčový graf č. 5 a pro očekávaný výhled do roku 2030 graf č. 6. Je možné konstatovat, že je v současnosti na území Libereckého kraje zajištěno zásobení trvale bydlících obyvatel z vodovodů pro veřejnou potřebu 94,6 %. Z porovnání obou obrázků je patrný očekávaný nárůst počtu zásobených obyvatel z vodovodů pro veřejnou potřebu a pokles obyvatel zásobených z individuálních zdrojů. Počet obyvatel zásobených z vodovodů pro veřejnou potřebu se tak z výší na 97 %.

Rozsah zásobení pitnou vodou – současný stav

Rozsah zásobení pitnou vodou – výhledový stav